Měna

Newsletter

O Norsku

Základní informace

Norsko leží na Skandinávském poloostrově a zaujímá rozlohu 385 199 km². Svou nejdelší hranici sdílí Norsko se Švédskem, dále sousedí s Finskem a Ruskem. Díky mnoha ostrůvkům a fjordům má Norsko asi 25 148 km dlouhou pobřežní čáru. Nejdelším fjordem je Sognefjord měřící 204 kilometrů. Na konci jednoho fjordu (Oslofjord) leží i hlavní město Oslo. Populace čítá přibližně 4 722 000 obyvatel, z čehož vyplývá, že její hustota je velice nízká. Státním zřízením Norska je unitární stát a parlamentní monarchie.


Ekonomika

Ještě před několika desítkami let Norsko rozhodně nepatřilo mezi nejbohatší státy na světě. Řadilo se spíše k zemím s obživou v zemědělství a rybolovu. Dnes patří Norsko mezi nejbohatší státy na světě. K dnešní úrovni hodně přispělo objevení bohatých ložisek ropy a zemního plynu (Norsko se již několik let řadí do první desítky největších exportérů ropy). Ale neméně důležitou roli sehrály i jiné faktory, například vysoká produktivita norských občanů, či atraktivity pro turisty…


Norsko a EU

Norsko není členem Evropské unie (je však členem Schengenu), i když některé její zákony a normy implementuje. O členství Norska v EU se často diskutuje nejen v zemi, ale i mezi ostatními evropskými státy. Norsko se o členství několikrát ucházelo, ale na finální rozhodnutí mělo (a stále má) vliv mínění populace, která se ve dvou referendech (v letech 1974 a 1992) vyslovila proti vstupu do unie, v obou případech téměř shodným výsledkem 53.5% pro NE EU. Cizinci často spekulují o tom, jaké jsou důvody pro odmítání členství a nejčastěji říkají, že Norsko EU nepotřebuje, protože má ropu a tedy značné bohatství a protože se nechce vzdát rybolovu a lovu velryb. Tyto důvody patrně také sehrávají určitou roli, ale zřejmě nehrají prim. V době prvního referenda Norsko ještě nebylo silnou ropnou velmocí (bylo to jen pár let po objevení ložisek ropy), ale stejně výsledek dopadl tak, jak dopadl. Norové nejčastěji poukazují na historický kontext jejich rozhodnutí: I když se Norsko po dobu pěti století ocitalo pod nadvládou Dánska a posléze Švédska, po celou dobu si jeho obyčejní obyvatelé zachovali poměrně silnou svobodu nad vlastním rozhodováním (král byl v obou případech daleko a moc se nezajímal o to, co se v Norsku děje). Roli na tomto faktu sehrálo mimo jiné to, že se na norském území nikdy nerozvinul feudální systém v takové podobě, jak ho známe ze střední Evropy. Zejména venkovské obyvatelstvo si zachovalo svůj ráz vlastního rozhodování a staví se tak proti další vládě ze shora, tentokrát v podobě EU.


Příroda

V Norsku se rozprostírá Skandinávské pohoří táhnoucí se od jihu až na sever a zasahující též na území Švédska a Finska. Nejvyšší vrcholky Skandinávských hor (z dvanácti nejvyšších jich jedenáct leží na území Norska) dosahují kolem 2400 m n. m. (nejvyšší Galdhøpeggen – 2469 m n.m.). Ač nejsou příliš vysoké, díky poměrně četným srážkám a zeměpisné poloze daly vzniknout mnoha ledovcům, z nichž některé vydržely až dodnes. Mezi nejznámější patří dva norské ledovce Jostedalsbreen a Jotunheimen, lákající každý rok tisíce turistů. Norsko bylo po tisíce let vytvářeno pohybem ledovců.Jsou to pak zejména fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Podnebí a klimatické podmínky jsou ovlivněny zejména Golfským proudem. Ten je příčinou mírně teplého a vlhkému podnebí na západním pobřeží. Nejvíce srážek tu spadne na podzim, ovšem užívat si deštivého počasí můžete v Norsku po celý rok. To má za následek mnoho říčních toků, vodopádů, jezer a podmáčených území.
V Norsku se v současnosti nachází 37 národních parků. Až 85% území parků tvoří hory, jež mohou mít podobu rozsáhlých holých plání nebo špičatých vrcholků a ledovců. Obrovskou výhodou národních parků v Norsku je, že i zde se můžete ve stanu ubytovat téměř kdekoli, stejně jako na zbývajícím území Norska. Zejména na území národních parků však platí přísná pravidla o dodržování klidu a pořádku.


Vikingové

Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na „viking“ - loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí. Pro konsolidující se evropské státy tehdy představovaly hrozivé nebezpečí. Vikingové dopluli a založili osady na mnoha vzdálených místech – Faerské ostrovy, Orkneje, Hebridy, Shetlandy, části Skotska a Irska, tam založili město Dublin. Pravděpodobně také dopluli až do Ameriky a někde i položili základy první civilizace (Island a Grónsko, kde však jejich populace za několik století z neznámých důvodů vymřela).


Trollové

S Trolly se na svých cestách po Norsku setkáte skoro všude – v turistických obchodech, na zahradách, v parcích, v lese, na horách…, jsou po nich pojmenovaná mnohá místa. Dají se považovat za jeden z norských národních symbolů a pokud si z dovolené odsud chcete přivézt něco typicky norského, pořiďte si Trolla. Objevují se jako součást staronorské mytologie a jejich historie sahá až daleko do hluboké minulosti. Říká se, že poprvé se s nimi lidé setkali v odlehlých pustých částech daleko na severu, který byl v minulosti pokryt jen sněhem a ledem a kde byli Trollové původními obyvateli. Trollové můžou být buď velcí jako obři, nebo i menšího vzrůstu (skoro jako trpaslíci), ale pokaždé je lidé poznali podle dlouhého zakřiveného nosu, čtyř prstů a chlupatého ocasu, který nezmizel, ani když na sebe vzali podobu jiného tvora. Trollové umí čarovat a jejich kouzla vůči lidem byla obvykle škodolibá, poněvadž lidé přišli do jejich kraje a narušovali jim jejich klid a život. Ale ne všichni Trollové musejí být zlí.


DomůDomů

Košík  

(prázdný)

Rybaření Norsko